Archiv autora: MUDr. Přemysl Pech

Prevence a léčba uzávěrů srdečních tepen

Nové trendy v prevenci a léčbě uzávěrů srdečních tepen, tepen mozkových, tepen zásobujících horní či dolní končetiny atd.,dále nové trendy v léčbě a prevenci hluboké žilní trombozy a plicní embolie.

V minulosti se při uzávěru nebo významné stenoze např.srdeční cévy pouze do této cévy zavedl balonek, který se v místě zúžení nebo uzávěru nafoukl pod vysokým tlakem a tak se dosáhlo zprůchodnění dané tepny, prováděla se pouze tzv. balonková angioplastika. Velmi často se však po těchto intervencích stávalo, že se tepny v místě zákroku, v místě intervence uzavíraly a musely se tyto zákroky opakovat. A proto se do nich po té provedené angioplastice začaly následně zavádět tzv. stenty, Zpočátku to byly stenty kovové, ty potom byly nahrazeny stenty lékovými. V současnosti jsou již používány lékové stenty 2. a vyšší generace. Takže po rozšíření té tepny tím balonkem, po provedení té angioplastiky, je do místa zákroku implantován tento lékový stent vyšší generace, u kterého je již velmi malé riziko jeho uzávěru a tak dané ošetřené místo zůstává velmi dlouho nebo trvale zprůchodněno, Tímto způsobem jsou primárně léčeni pacienti s akutními srdečními příhodami , ale i pacienti s chronickou stabilní anginou pectoris. V minulosti tito pacienti podstupovali většinou chirurgické revaskularizační zákroky, v současnosti již řada pacientů je tímto způsobem definitivně vyřešena a nemusí již chodit na kardiochirurgické zákroky. Nesmírně důležité však pro dosažení trvalého nebo dlouhodobého efektu této intervence je, aby byla současně dodržována veškerá dietní a režimová opatření v prevenci vzniku a léčby aterosklerozy, tak jak je to uvedeno v jiných kapitolách. To znamená, aby dotyčný pacient nebo pacientka přestali kouřit, aby začali konzumovat doporučované potraviny a naopak ty nezdravé přestali konzumovat, aby pohybovou aktivitou došlo k redukci hmotnosti, aby měli optimální krevní tlak, optimální doporučované hodnoty tuků v krvi, optimální hodnoty glykémií /cukru/ v krvi atd. A je jasné, že krom dodržování dietních a režimových opatření, k dosažení toho, aby tyto zákroky měly dlouhodobý efekt, pomáhají léky, jako jsou léky na snížení krevního tlaku, na snížení hladiny tuků či glykémie v krvi atd. A současně jsou to též léky, které mají za úkol bránit shlukování krevních destiček v místě aterosklerotického plátu a nebo též v místě implantovaného stentu. Těmto lékům se říká antiagregancia, kromě již známé ASA či clopidogrelu, jsou to v současnosti nová antiagregancia, která ještě více brání shlukování krevních destiček, jde o následující účinné látky mající tyto názvy: prasugrel, ticagrelol, cangrelol.

Dále jsou to léky v léčbě hluboké žilní trombozy, plicní embolie,v prevenci systémové embolizace u pacientů s fibrilací síní atd. V minulosti v léčbě těchto stavů se používal pouze heparin a pro jejich prevenci známý warfarin. V současnosti již k léčbě těchto stavů a i k jejich prevenci se používají tzv. nová antikoagulancia /zkratka NOAC/. Tyto nové léky umožnily, že např. žilní tromboza může být léčena ambulantně bez nutnosti sledování jakéhokoliv parametru. Mezi tato nová antikoagulanci patří následující účinné látky: dabigatran, apixaban, rivaroxaban atd.. Bližší informace k těmto lékům získáte v kapitole pojednávající o antikoagulační léčbě. Pro jejich předepsání,resp. úhradu pojišťovnou existují jasná pravidla, v některých případech je jejich užívání hrazeno zdravotními pojišťovnami,v jiných případech si je musí pacient plně hradit sám, pokud je chce užívat.

Toto je vážené čtenářky a čtenáři vše, co jsem vám chtěl o této problematice v kostce sdělit, případné novinky budou doplněny na této stránce, bude snaha včas provádět aktualizaci.

Léčba vysokého krevního tlaku

Nové možnosti v léčbě vysokého krevního tlaku /arteriální hypertenze/.

V oblasti léčby vysokého krevního tlaku nebyly v posledních letech uvedeny na trh žádné nové účinné látky. Co je však v této oblasti nového je skutečnost, že řada farmaceutických firem již dodává kombinované přípravky, kde v jedné tabletce jsou obsaženy 2 a někdy i 3 účinné látka mající vliv na snížení krevního tlaku. A protože se zjistilo, že čím více tabletek pacient bere, tím je vetší riziko, že nějakou tabletku buď vědomě nebo nevědomě neužije. A tím,že je na trhu řada tzv. kombinovaných léků, které obsahují více účinných látek, tím se to riziko neužití léku snižuje.

Toto je vše, co jsem chtěl vážené čtenářky a vážení čtenáři k této problematice v současnosti sdělit, případné novinky budou průběžně doplňovány, stránka bude pravidelně aktualizována.

Léčba cukrovky /diabetu/

Nové možnosti v léčbě cukrovky /diabetu/.

Jak jsem již uvedl v kapitole pojednávající o cukrovce, snahou je podávat takové léky, u kterých je prokázána účinnost na pokles hodnot glykémií, na pokles hodnot glykovaného hemoglobinu /glyk.HbA1C/, u kterých je prokázána bezpečnost, dále u kterých je malé až nulové riziko hypoglykémií, prokázána kardiovaskulární bezpečnost, to znamená, že u pacientů s chorobami srdce a cév jejich užívání neovlivňuje tyto nemoci, popřípadě naopak při jejich užívání dochází k poklesu jejich výskytu, dále při jejich užívání dochází k poklesu hmotnosti. Proto od některých antidiabetik je v současnosti upouštěno, zejména se to týká derivátů sulfonylurey. Řada v současnosti užívaných antidiabetik tyto podmínky splňuje. A proto se hledají další nová antidiabetika, která by všechny tyto podmínky ještě více splňovala. Patří mezi ně antidiabetika ovlivňující tzv. inkretinový systém. Bylo zjištěno, že na pokles glykémie v krvi mají též vliv určité látky peptidové povahy a u diabetiků bylo prokázáno, že se tyto látky peptidové povahy méně tvoří a současně i více odbourávají. Proto byla vyvinuta tato antidiabetika ovlivňující tento inkretinový systém. Do této skupiny patří gliptiny, jsou podávány ve formě tablet, které pacient přijímá ústy, patří sem tyto účinné látky např. saxagliptin, vildagliptin, sitagliptin a další gliptiny- blokují konkrétní enzym v lidském těle a tím brání zvýšenému odbourávání zmíněných látek peptidové povahy tvořících se v lidském těle a tím dochází k poklesu glykémie. A nebo jsou to tzv. agonisté GLP-1- v tomto případě jde o látky uměle vyrobené, mající vlastnosti zmíněných peptidů a jak jsou do organismu dodávány, tím je hrazen jejich nedostatek v organismu a to vede k poklesu glykémie. Jde o injekční přípravky, takže jsou aplikovány podkožně jednou nebo dvakrát denně, popřípadě i jedenkrát týdně. Patří do této skupiny následující účinné látky: exenatid, lixisenatid, liraglutid.

Další novou skupinou moderních antidiabetik jsou tzv. glifloziny. Na českém trhu jsou dostupnými od roku 2015. Patří do této skupiny následující účinné látky: empagliflozin, kanagliflozin, dapagliflozin. Jak jistě víte, známkou špatné kompenzace cukrovky je přítomnost glukozy / cukru/ v moči. Zjistilo se však, že v regulaci hladiny cukru v krvi se uplatňují i ledviny. A u diabetiků je tato regulace narušena. To se projevuje i tím, že je více zadržována glukoza /cukr/ ledvinami a to vede k vzestupu hladiny glykémie /cukru / v krvi. A proto byly vyvinuty tyto léky, které tuto narušenou regulaci v ledvinách odstraňují tím, že snižují vstřebávání glukozy v ledvinách a tím je docíleno poklesu glukozy v krvi. U těchto pacientů je v moči přítomen cukr /glukoza/, tato přítomnost není způsobena špatnou kompenzací cukrovky, ale tím, že je těmito látkami částečně blokováno vstřebávání glukozy z moči do krve.

V oblasti inzulínů jsou to tzv.inzulinová analoga, která postupně nahrazují doposud užívaný tzv.lidský inzulín. Je u těchto inzulinových analog prokázána větší účinnost, větší bezpečnost i ve smyslu menšího rizika hypoglykémií, kombinací těchto inzulinových analog se více napodobuje sekrece inzulínu ve slinivce, tak jak je tomu u zdravého jedince bez cukrovky. Jsou neutrálními k hmotnosti v porovnání s tzv. lidským inzulinem. Při užívání tzv. lidského inzulinu je velmi často nežádoucím efektem jeho užívání přírůstek hmotnosti. Mezi tato inzulinová analoga patří krátkodobě působící inz. analoga: lispro, aspartat. Mezi dlouhodobě působící inz. analoga patří: detemir, degludec, glargin.

Další samostatnou kapitolou je vývoj v oblasti inzulinových pump.

Další kapitolou jsou nově možnosti v monitorování glykémií v krvi u diabetiků v domácím prostředí, ne již prostým odběrem krve z prstu s analýzou na glukometru.

Toto je vážené čtenářky a vážení čtenáři vše,co jsem chtěl v současnosti k novým trendům v diabetologii sdělit, informace budou případně aktualizovány,doplňovány.

Nové trendy léčby

Nové trendy.

V této kapitole bych vás chtěl seznámit s novými trendy zejména v léčbě nemocí srdečních tepen a nemocí periferních tepen způsobených procesem aterosklerozy, zejména s novými možnostmi v léčbě nemocí, které způsobují tento proces aterosklerozy, tj.s novým trendy v léčbě zvýšeného krevního tlaku, zvýšené hladiny tuků v krvi,v léčbě cukrovky atd. Budou zde uvedeny pouze příklady nových možností v léčbě, které jsou již uvedeny v klinickou praxi. Jistě v léčbě těchto nemocí jsou vyvíjeny a objevovány nové účinné látky, které jsou v různých fázích klinického zkoušení, zde uvedeny pouze postupy, léčiva, které jsou již schváleny pro léčbu daného onemocnění.

Měření tlaku pacientem

Jak správně měřit krevní tlak pacientem

K měření krevního tlaku je nutné používat certifikované digitální tlakoměry, které možno zakoupit v lékárnách nebo v prodejnách se zdravotnickými potřebami. Jednoznačně se dále doporučuje měření krevního tlaku tlakoměry na paži, ne tlakoměry na zápěstí. Ve většině případů k měření krevního tlaku postačují základní tlakoměry, pouze v případech, kdy máte srdeční arytmie, tak poté nutno zakoupit takový tlakoměr, který je vybaven technologií pro měření tlaku při srdeční arytmii.

Dále je nutné pro měření krevního tlaku používat správnou velikost manžety: při velikosti obvodu paže do 33 cm nutno použít manžetu šíře 12 cm, při obvodu paže 33 až 41 cm použít manžetu velikosti 15 cm, při obvodu paže nad 41 cm použít manžetu velikosti 18 cm. Takže při nákupu tlakoměru je nutno znát velikost obvodu vaší paže a podle velikosti paže požadovat odpovídající šíři manžety. Prodávají se i manžety univerzální, které nahrazují manžety šíře 12 cm a 15 cm, zde výhoda v tom, že si může poté provádět měření krevního tlaku více rodinných příslušníků s rozdílnými velikostmi paží.

Vhodné měřit krevní tlak ráno po probuzení, nejlépe před užitím ranních léků. Léky na tlak, resp. veškeré léky by se měly užívat ve stejný čas každý den, ne že třeba jeden den v 7. hodin ráno a druhý den až v 10 hodin ráno, zde potom riziko, že nebudou léky účinkovat po celou dobu dne stejně. Většina léků působí 24 hodin, takže se podávají 1x denně, nebo působí 12 hodin a poté se podávají 2x denně, jiné působí kratší dobu, potom se musí podávat častěji. Nutno tedy užívat léky vždy ve stejný přibližně čas buď 1x nebo 2x denně případně častěji, jak stanoví lékař, aby byl zachován jejich účinek. Léky na tlak působí většinou 24 hodin, případně 12 hodin.

Kromě ranního měření se ještě doporučuje měření krevního tlaku odpoledne, případně ještě v poledne, vždy měřit po 10 minutách klidu, půl hodiny před měřením nejíst, nekouřit, nepít alkohol, být v klidu, ruku mírně pokrčenou, položenou na stole, tlakoměr v úrovni srdce.

První měření nezapsat, poté za 2 minuty provést druhé měření a za další 2 minuty provést třetí měření. Zapsat hodnotu krevního tlaku z druhého a třetího měření do deníčku.

Měření provádět cca 1x týdně až 1x za 10 dnů, při změně medikace i 2x týdně, doporučováno je též měření krevního tlaku 3 až 4 dny po sobě před kontrolou v ambulanci lékaře. Na kontroly nosit zapsané hodnoty TK nejlépe v sešítku, aby lékař zjistil rychle informace o tom, jak je váš krevní tlak korigován v posledních měsících, jaké jsou hodnoty krevního tlaku v jednotlivých fázích dne, zda jsou optimální hodnoty nebo zda nejsou nízké hodnoty krevního tlaku nebo naopak vysoké hodnoty krevního tlaku a jak jsou vysoké. Tyto hodnoty porovná lékař s hodnotami měřenými v ambulanci. Toto vše poté umožní případně upravit, optimalizovat antihypertenzivní medikaci.

Pacient 3

Kouření Pacient 3 – Bývalý kuřák

xxxxxxx

Pacient 2

Pacient

Pacient 1

heart-665185_960_720 Test

Dietní opatření

1.Cukry
mají tvořit přibližně 50-55% z denního doporučovaného množství potravy. Takže denní doporučený energetický příjem by měl být z více jak poloviny kryt cukry a to platí i pro diabetiky. Omezuje se konzumace některých jednoduchých cukrů a to jak u diabetiků, tak u nediabetiků. Avšak u diabetiků jsou ještě více omezovány tyto jednoduché cukry, až konzumace některých je zcela zakázána. Mezi tyto jednoduché cukry patří glukosa /hroznový cukr/, fruktóza /ovocný cukr/ –tyto jednoduché cukry jsou obsaženy v ovoci, medu, ve víně. Dále mezi jednoduché cukry patří laktóza /mléčný cukr/ – obsažený v mléce, v mléčných výrobcích, sacharóza /řepný, třtinový cukr/ – tento cukr je obsažen v cukrové třtině, v cukrové řepě – nejrozšířenější cukr – používán jako sladidlo, přísada do sladkého pečiva, do mléčných sladkých výrobků, v cukrovinkách, ve sladkých nápojích, ve sladkých džemech atd. U diabetiků se doporučuje omezit konzumaci potravin s obsahem zmíněných cukrů, zcela se zakazuje konzumace sacharózy, potravin obsahující tento cukr.

Příjem cukrů má být zajištěn příjmem složených cukrů – polysacharidů ve formě např.škrobů, v podobě hrubé vlákniny. Tyto složené cukry jsou obsaženy v obilninách – sem patří pšenice, ječmen, oves, žito, kukuřice, rýže, dále jsou obsaženy v produktech vyrobených z těchto obilnin – přednost by měly dostávat celozrnné produkty – např. z mouky vyrobené celozrnné pečivo, výrobky z neloupané nebo polo loupané rýže, celozrnné těstoviny, dále polysacharidy jsou obsaženy v těchto produktech – ve vločkách, otrubách, krupici, pohance atd.. Dalším zdrojem polysacharidů jsou brambory, luštěniny – fazole, hrách, čočka, sója.

Jinak diabetik by měl užívat náhražky cukru /sacharózy/, nutno si uvědomit že jsou jednak náhražky cukru nekalorické a jednak náhražky cukru kalorické. Obecně jsou doporučována nekalorické náhražky cukru-nepř. stevie.

Tuky a margariny 2.Tuky
mají krýt 30-35% z doporučovaného denního energetického příjmu.

Nutno omezit příjem tzv. nasycených mastných kyselin /SAFA/ – sem patří např. kyselina palmitová, stearová – ty jsou obsaženy hlavně v živočišných tucích – v másle, v tučném mase, v sádle, špeku, v mléčných tucích /takže v mléku a výrobcích z mléka/, v uzeninách – v paštice, salámech, šunce, v párcích. Také jsou též obsaženy v některých rostlinách a v produktech z nich získaných – v palmovém a kokosovém oleji. Dále jsou tyto nasycené mastné kyseliny obsažené např. v cukrovinkách, sušenkách, slaných brambůrkách atd..

Proto příjem potravin s obsahem těchto nasycených MK nutno omezit. Z masa je doporučováno bílé maso, případně netučné červené maso, mléčné výrobky nízkotučné –sýry s obsahem tuku do 30% v sušině, dále jogurty, tvarohy, mléko atd. s obsahem tuku do 3%.

Tyto nasycené mastné kyseliny obsažené v těchto potravinách zvyšují hladiny cholesterolu v krvi a zvyšují tím pádem výskyt kardiovaskulárních chorob.

Nutno naopak zvýšit příjem nenasycených mastných kyselin, zejména některých, ty naopak snižují hladiny cholesterolu v krvi a tím pádem snižují riziko aterosklerozy.

Na nasycené masné kyseliny by mělo připadat l/3 a na nenasycené mastné kyseliny 2/3 z doporučovaného denního množství tuků.

Nenasycené mastné kyseliny jsou obsaženy v rostlinných olejích – v olivovém oleji, v sójovém oleji, slunečnicovém oleji, v nyní zejména doporučovaném řepkovém oleji, v dalších olejích a dále v rybách /rybím tuku/. Tyto nenasycené mastné kyseliny se dělí na mononenasycené /MUFA/ – sem patří např. kyselina olejová, palmitoolejová, a na polynenasycené /PUFA/ – sem patří např.omega 3 a omega 6 nenasycené mastné kyseliny /např.kyselina linolová, kyselina linolenová/, dále sem patří nenasycené MK s rozvětveným řetězcem. Kromě rostlinných olejů /zejména řepkového oleje/, rybího tuku je zdrojem omega polynenasycených mastných kyselin též např. lněné semínko,sezamová semínka, kiwi, ořechy atd.

Čím větší je fyzická denní zátěž, tím může býti větší obsah nasycených mastných kyselin ve stravě – jde o bohatý zdroj energie pro organismus. Problém je v tom, že v dnešní době u řady lidí je pohybu málo, je zvýšený příjem nasycených mastných kyselin na úkor těch nenasycených, to má za následek zvýšený výskyt kardiovaskulárních příhod.

Takže kladen důraz na správnou skladbu jídelníčku co se týče vhodných, doporučovaných cukrů, tuků, bílkovin. S těmito potravinami se do těla dostane potřebná energie, živiny, důležité látky, vitamíny, minerály, stopové prvky, látky jako fytosteroly /obsažené pouze v rostlinách –např. v rostlinných olejích, v zelenině/ – tyto fytosteroly snižují vstřebávání cholesterolu z potravy ve střevě, tím snižují hladinu cholesterolu. Některé potraviny mohou být o tyto fytosteroly obohaceny – u nás je to Flora proActiv. Dále v těchto doporučovaných potravinách jsou též obsaženy i fytoestrogeny – viz jiná kapitola /o tomto zmínka v kapitole týkající se hormonální substituční léčby/, a celá řada dalších látek s protizánětlivým, antioxidačním, protinádorovým účinkem.

Každá potravina balená má na obalu mít řadu údajů – např. jakou má energetickou hodnotu, jaké množství sacharidů /cukrů/ v gramech obsahuje, dále obsah tuků v gramech či v procentech, kolik z toho připadá na nasycené mastné kyseliny /SAFA/ a kolik na nenasycené mastné kyseliny, dále kolik obsahuje bílkoviny v gramech, TFA atd..

Ještě bych se zde chtěl zmínit o problematice tzv. trans-nenasycených mastných kyselin /TFA/. Zjistilo se, že tyto tzv. TFA představují velké zdravotní riziko. Vznikají v malém množství v žaludku přežvýkavců, takže jsou obsaženy v mléce, v mléčných výrobcích, v mase těchto přežvýkavců – tento zdroj trans-nenasycených mastných kyselin představuje malé zdravotní riziko pro lidský organismus. Větší zdravotní riziko představuje následující zdroj, kdy jsou rostlinné oleje vystaveny vysokým teplotám – při smažení, grilování dochází k tomu, že z těchto nenasycených mastných kyselin obsažených v těchto doporučovaných rostlinných olejích při vysokých teplotách vznikají tzv: TFA. Proto je kladen též velký důraz na to,jak se strava z těchto produktů připravuje.

Ale největší zdroj těchto TFA představují rostlinná másla /margaríny/ a dále rostlinné tuky používané k přípravě pokrmů. Jde o potravinářské produkty, které měly a mají nahradit klasické živočišné máslo a další živočišné produkty jako je např. sádlo, špek atd. Cílem bylo, aby se těmito produkty při jejich používání místo klasického másla nebo používaných při výrobě pokrmů, do lidského těla dostalo dostatečné množství doporučovaných nenasycených mastných kyselin. Ale zjistilo se, že při jejich výrobě dochází tzv. průmyslovou hydrogenací k vzniku částečně ztužených tuků. Při tomto procesu dochází k tomu, že nenasycené mastné kyseliny jsou v těchto výrobcích přeměněny na trans-nenasycené mastné kyseliny/TFA/ a u těchto TFA bylo prokázáno, že představují zdravotní riziko –zvyšují naopak hladiny tuků – takže zvyšují riziko kardiovaskulárních příhod, dále zvyšují významně riziko nádorového bujení, snižují obranyschopnost organismu. Proto kvalitnější margariny a rostlinné tuky jsou již vyráběny jinou technologií, při které již tyto trans-nenasycené mastné kyseliny nevznikají nebo v nepatrném množství.

Proto dávat pozor při výběru těchto výrobků na jejich kvalitu – kvalitnější margariny již TFA neobsahují, jsou vyráběny jinou technologií. TFA jsou obsaženy v levnějších margarinech, dále v potravinářských výrobcích zhotovených z těchto levnějších margarinů a tuků,takže v levnějším pečivu, v náhražkách čokolády, v levných polevách na pečivu atd.

3.Bílkoviny
mají představovat cca 10-15% z doporučovaného denního příjmu potravy. Zdroje bílkovin a doporučované zdroje bílkovin – rozlišujeme bílkoviny živočišného původu – jsou doporučovány nízkotučné mléčné výrobky /sýry s obsahem tuků do 30% v sušině, dále mléčné výrobky jako jogurty, mléko, tvaroh atd. s obsahem tuků do 3%/, dále jako zdroj živočišných bílkovin doporučován vaječný bílek, ryby, bílé maso /drůbeží, králičí, krůtí maso/, červené netučné maso. Dále jsou to bílkoviny rostlinného původu – obilniny – oves, žito, ječmen, pšenice, rýže, kukuřice a produkty z obilnin, dále luštěniny – fazole, hrách, čočka, sója.

4.Omezit soleni
Celkové denní množství soli by nemělo přesáhnout 5 g soli na den, zakazována je konzumace slaných jídel jako jsou brambůrky, arašídy, konzumace slanečků atd., pozor též na směsi do polévky jako např. Podravka, Masox, instantní polévky – též obsahují dosti soli, z tekutin ne minerální vody, dostatečný příjem tekutin /přibližně se doporučuje kolem 2 litrů na den/ hradit příjmem obyčejné vody, možno doporučit ovocné čaje, zelený čaj, omezit jako zdroj tekutin pití levnějších ochucených vod nebo džusů, u diabetiků jsou ochucené vody, džusy zcela zakázány. Jako čistý zdroj tekutin se též nedoporučuje mléko a mléčné produkty.

5.Alkohol
Malé množství alkoholu je doporučováno – působí příznivě, preventivně na kardiovaskulární systém – u mužů je doporučován denní příjem čistého alkoholu do 30-40 g/den – to představuje třeba 4 dcl vína na den, 1 a půl piva na den, u žen je doporučováno do 20 g čistého alkoholu nad den – to představuje přibližně 2 dcl vína na den. U některých pacientů je však konzumace alkoholu zcela zakázána.

S větší konzumací alkoholu klesá jeho preventivní účinek a naopak se zvyšuje riziko různých komplikací, zejména při příjmu alkoholu nad 60 g/den u mužů a nad 40 g/den u žen.Objevuje se riziko zánětu slinivky břišní, vážného poškození jater, vysokého krevního tlaku, postižení srdce pod obrazem kardiomyopatie až s rizikem náhlé smrti, riziko vzniku některých nádorů atd..

6. Pohybová aktivita
Je nesmírně důležitá v prevenci a léčbě nadváhy, obezity, v prevenci a léčbě celé řady civilizačních nemocí.

Je nutné si uvědomit, že lidské tělo není perpetum mobile, takže pokud je zvýšený přísun energie v porovnání s energetickými potřebami organismu, tak dochází k tomu, že se přebytek energie dodané tělu ukládá ve formě tukových zásob a je přírůstek hmotnosti. V opačném případě to vede k redukci hmotnosti. Takže zvýšení energetického výdeje docílíme pohybovou aktivitou: Ta by se měla provádět přibližně 4x až 5x týdně po dobu 30 minut až 45 minut, což odpovídá doporučovaným alespoň 2,5 hodinám týdně. Je kladen důraz nejen na dobu trvání zátěže, ale i na intenzitu zátěže. V případě chůze po rovině se za dostatečně intenzivní zátěž považuje chůze rychlostí 3-3,5 km/hodinu.

Ve výběru typu zátěže, ve výběru intenzity zátěže, vycházíme z věku, dále zda u konkrétního pacienta, jedince není přítomno onemocnění, které může různou měrou ovlivnit výkonnost a tím pádem intenzitu zátěže – jde o následující onemocnění – cukrovka – jak je cukrovka kompenzována, dále zda jsou či nejsou přítomny komplikace cukrovky, dále nemoci jater, ledvin, kardiovaskulárního aparátu, onemocnění plic, onemocnění pohybového aparátu, výraznější obezita atd..

Při výběru pohybové aktivity na toto nutno brát ohled, případně možno provést různá vyšetření včetně zátěžových testů, a na základě výsledků těchto testů možno stanovit funkční zdatnost /výkonnost/, možno tímto posoudit závažnost např. plicního onemocnění, srdečního onemocnění atd.,a možno poté lépe zvolit odpovídající typ a stupeň zátěže. Funkční testy jsou prováděny spíše u mladších pacientů, jedinců. Mezi jednoduché testy patří např. 6 minutový test chůze, potom jsou to již různě složité přístrojové zátěžové testy.

Jsou doporučovány všechny formy aktivit, zátěže, nejběžnější a nejvhodnější je chůze, dále je to jízda na kole, plavání atd. Nutno si též uvědomit, že nepřiměřená zátěž může i uškodit, nutno nastavit takový typ a úroveň zátěže, aby se dotyčný pacient při ní cítil dobře.

Pravidelná fyzická zátěž vede nejen k redukci hmotnosti, ale též vede ke snížení hladiny tuků a cukru v krvi,ke snížení tlaku, zvyšuje zdatnost, výkonnost kardiovaskulárního aparátu a též v nemalé míře vede ke zlepšení nálady vyplavením látek, které mají až opiátový účinek.

Zde jsou níže uvedeny příklady různých druhů aktivit, a jaký přibližný energetický výdej představují, pokud se bude 1 hodinu vykonávat daný typ zátěže:

Lehká fyzická zátěž představuje výdej 1200-1500 KJ/při hodinu trvající této zátěži – patří sem tyto typy zátěže: chůze cca rychlostí 3 km/hodinu, jízda na kole rychlostí 8-10 km/hodinu, rekreační míčové hry, lehčí práce na zahradě atd.

Středně těžká až těžká fyzická zátěž představuje výdej energie cca 1800-2000 KJ/při hodinu trvající této zátěži – patří sem tyto aktivity: chůze rychlostí 5-7 km/hodinu, jízda na kole rychlostí cca 15-20 km/hodinu, stolní tenis, tenis, bruslení, kanoistika, plavání, lyžování, intenzivnější míčové hry, náročnější práce na zahrádce, zednické práce.

Potom jsou aktivity s velmi výraznou fyz. zátěži – výdej energie 2300 KJ a více při hodinu trvající této zátěži – patří sem: lesnické práce, kopáčské práce, přenášení těžkých břemen, běh rychlostí 8 km/hodinu a více, cyklistika – rychlostí více jak 20km/hodinu, lední hokej, kopaná, podobné sporty, horolezectví atd.

Takže každý jedinec, pacient si může podle tzv. výživových tabulek a podle úrovně fyzické zátěže vypočítat jaký je jeho aktuální denní energetický příjem, orientačně též energetický výdej a sestavit plán společně s lékařem, z dietologem směřující k redukci hmotnosti. K přesnému určení energetického výdeje by bylo nutno znát hodnotu bazálního metabolismu-viz kapitola Obezita.

Toto je vážené čtenářky a čtenáři těchto webových stránek vše, co jsem vám chtěl o této problematice sdělit, případné novinky najdete v kapitole Nové trendy.

Neovlivnitelné rizikové faktory

Neovlivnitelné RF

Jak už bylo popsáno v úvodu kapitoly:

1. věk – za rizikový se považuje u žen věk nad 65 let, u mužů věk nad 55 let.

2. mužské pohlaví – muži mají zvýšené vaskulární riziko.

3. pozitivní rodinná anamnéza – tímto se rozumí předčasný výskyt srdečně-cévní příhody u přímých příbuzných /rodičů, sourozenců, dětí/ – u těchto příbuzných ženského pohlaví do 65 let jejich věku, u příbuzných mužského pohlaví do 55 let jejich věku.