Archiv rubriky: Oběhový aparát

Příznaky poškození oběhového aparátu

Může být přítomen pouze jeden nebo většinou jich je přítomno několik:

1. Dušnost: jde o dechové potíže udávané pacienty při chůzi, zátěži, čím menší zátěž daný pacient toleruje, tím je závažněji poškozené srdce. Většinou jak se zhoršuje funkce srdce, jak se horší dané srdeční onemocnění, které je příčinou daného stavu, tím se postupně zhoršují dechové potíže a další potíže, snižuje se tolerance zátěže, nejzávažnějším stupněm je klidová dušnost. Někdy se může objevit významnější tíže dušnosti či jiných potíží z plného zdraví.
Pokud  se u dotyčného objevila již klidová dušnost, tak pro dušnost srdečního původu je příznačné, že se zhoršuje vleže a při posazení se zmírní.
Ne každá dušnost je však srdečního původu, příčinou dušnosti může být rozličné plicní onemocnění, obezita, chudokrevnost, další příčinou dušnosti může být třeba plicní embolie, plicní arteriální hypertenze atd. Na dechové potíže si mohou též stěžovat pacienti s úzkostnými a depresivními poruchami atd.

2.Kašel: Rozumí se tím spíše suchý, dráždivý kašel, kdy pacient nic nevykašlává. Může být také způsoben nemocemi srdce. V takovém to případě se kašel objevuje nebo zhoršuje zátěží a vleže, v klidu a po posazení mizí nebo se zmírňuje. Většinou příčinou kašle jsou však jiná onemocnění-zejména nemoci plic jako je astma bronchiální, chronické záněty průdušek, jiná plicní onemocnění i nádory plic atd. Proto pokud kašel trvá déle jak 2 až 3 měsíce, nutno provést specializovaná vyšetření, v žádném případě i tento příznak nepodceňovat.

3. Bolesti na hrudi: bolestmi na hrudi se projevuje zejména ischemická choroba srdeční, jde o typické bolesti způsobené tím, že při postižení srdeční tepny jejím zúžením nebo uzávěrem, se k srdečnímu svalu nedostává kyslík a živiny a to se projeví zmíněnou bolestí – mluvíme o anginozní bolesti. Nejčastější příčinou postižení srdečních tepen je ateroskleroza. Čím menší zátěž bolest vyvolá, tím toto svědčí pro významněji poškozenou – zúženou tepnu. Můžou se objevit až klidové bolesti. Jinak toto podrobněji probráno v samostatné kapitole o ischemické chorobě srdeční.

I některá další onemocnění srdce se mohou projevit bolestmi na hrudi, avšak většinou odlišné povahy. Dále ne každá bolest na hrudi je opět srdečního původu. Bolestmi na hrudi se mohou projevit některá onemocnění plic, dále příčinou bolestí na hrudi jsou velmi často různá onemocnění páteře atd.

Takže je důležité věnovat hlavně těmto příznakům velkou pozornost, důležité je lékařům popsat potíže – o jakou jde bolest – zda jde o bolest např. píchavou, bodavou, tlakovou, pálivou atd., kde se ta bolest objevuje – její lokalizaci, zda se někam šíří či ne, co tu bolest nebo dušnost vyvolává, co ji zmírní nebo odstraní atd. Již podrobná anamnéza může objasnit příčinu těchto a dalších potíží.

Dalšími příznaky onemocnění srdce jsou: bušení srdce /palpitace/ – jde o příznak podmíněný srdeční arytmií /srdce jde rychle buď pravidelně, nebo nepravidelně-mluvíme o tachyarytmii – několik typů/, nebo se onemocnění srdce  projevuje pomalým tepem /mluvíme o bradykardii/, dalším příznakem může být slabost, únava, malátnost, nevýkonnost, motání hlavy, pády i s možnou krátkodobou poruchou vědomí, otoky dolních končetin /příčiny otoků dolních končetin budou zmíněny v samostatné kapitole/, nechutenstvím, porušenou funkcí řady dalších orgánů – zhoršenou funkcí jater, ledvin atd.

Opět u těchto příznaků ne vždy jsou srdečního původu.

Toto je asi v kostce vše, co jsem chtěl k tomuto sdělit. Pokud máte tyto příznaky nebo i jiné potíže delší dobu nebo i nově vzniknuvší, je nutno se obrátit na lékaře, někdy je nutná spolupráce i řady lékařů specialistů v objasnění příčiny potíží.

Onemocnění periférních tepen: V tomto případě je normální funkce srdce, ale je porušené zásobení určitého orgánu, podle toho, kde se nachází poškození konkrétní tepny. Nejčastěji dochází k poškození tepny aterosklerozou. Opět zúžení nebo až uzávěr dané tepny se projeví poruchou funkce daného orgánu. Většinou jde opět o postupně se zhoršující se proces, kdy se postupně zhoršují udávané příznaky tím, jak se zhoršuje prokrvení daného orgánu. Někdy se však příznaky objeví náhle, bez varování, kdy k zúžení nebo uzávěru tepny dojde náhle.

Opět toto podrobněji probráno v samostatné kapitole – ischemická choroba srdeční  a onemocnění periférních tepen.

Onemocnění žilního systému: V tomto případě vázne odtok krve z dané oblasti /žilami je krev odváděna z dané oblasti k srdci/, podle toho, kde se nachází dané poškození nebo překážka, tak v tom daném místě vzniká otok. Nejčastěji se s touto problematikou setkáváme na dolních končetinách, méně často na horních končetinách. Může jít o různě výrazné otoky dolních končetin – třeba pouze kolem kotníku, nebo pouze v lýtku, nebo může jít o otok celé dolní končetiny až do třísla.

Opět ne každý otok je žilního původu, opět nutno provést různá vyšetření a objasnit příčinu.

Otoky dolních končetin: může jít o otoky obou dolních končetin – příčinou oboustranných otoků dolních končetin může být onemocnění srdce, onemocnění ledvin, jater, chudokrevnost /anémie/, dále některé léky – léky na bolest ze skupiny nesteroidních antirevmatik, kontraceptiva, glukokortikoidy, některé léky používané v neurologii atd., dále některá onemocnění – nádory, operace v dutiny břišní nebo v malé pánvi, onemocnění žilního systému, lymfatického systému atd.

Příčinou jednostranného otoku dolní končetiny/jedna končetina je různě významně oteklá, druhá je bez otoku/ mohou být následující stavy – nemoci lymfatického systému, onemocnění žilního systému, v případě náhle vzniklého bolestivého otoku na jedné končetině zejména u jedince, pacienta, který předtím krátce měl operaci, byl upoutaný na lůžku, měl sádrovou fixaci na dané končetině, je u něho prokázané nádorové onemocnění, atd., tak nutno myslet na hlubokou žilní trombozu – zde riziko plicní embolie a ohrožení života /zde nutno provést okamžitě vyšetení k vyloučení této příčiny/, další příčinou jednostranného otoku může být úraz na dané končetině, operace na dané končetině, nádor v dané končetině, infekce v dané končetině – např. erysipel /lidově řečeno růže/, mluvíme v tomto případě o lymfedému, kdy infekce zablokuje lymfatický systém/,dále opět procesy, operace v malé pánvi atd.

Příznaky jako motání hlavy/vertigo/, nejistota při chůzi, pády na zem bez ztráty vědomí nazýváme kolapsy, pády na zem s krátkodobou poruchou vědomí nazýváme synkopou –příčinou těchto příznaků může být porucha krevního zásobení mozku – proto při těchto potížích též vyhledat lékaře – možné příčiny:

  1. nemoci mozku.
  2. nemoci vnitřního ucha.
  3. porucha cévního zásobení mozku podmíněná zúžením nebo uzávěrem tepen zásobujících mozek nejčastěji na podkladě aterosklerózy.
  4. Onemocnění krční páteře.
  5. Nemoci srdce – rozličné nemoci srdce, řada patologických stavů se může projevovat těmito příznaky.
  6. Anémie /chodukrevnost/.
  7. Zvýšená hodnota krevního tlaku, zejména však snížená hodnota krevního tlaku z různých příčin může toto způsobovat.

Výše zmíněné příznaky jsou nejčastějšími potížemi, se kterými se setkávají pacienti s nemocemi srdce, periférních tepen, nemocemi žilního systému, lymfatického systému.

Jak uvedeno, ne vždy jsou tyto příznaky tohoto původu, proto nutné sdělit veškeré vaše potíže, dle toho budou směřována vyšetření. Může jít o nezávažnou příčinu, na druhé straně však může jít o závažné onemocnění, které se někdy může projevovat i minimálními příznaky!!!

Anatomie oběhového aparátu

Úvodem: Žilním systémem je krev odváděna z dolních končetin, z orgánů dutiny břišní, z horních končetin, z hlavy do pravé části srdce – hlavní žíly ústící do pravé síně se nazývají dolní dutá žíla a horní dutá žíla, z pravé síně se dostává krev do pravé komory, odtud je krev pumpována do plic cévou, která se nazývá plicnice, z plic se krev dostává 4 plicními žilami do levé části srdce – do levé síně, z té proudí krev do levé komory a z té je pumpována krev obohacená o kyslík, obsahující živiny atd., do aorty a tepnami, které z ní odstupují a dále se větví, je rozváděna do jednotlivých částí lidského těla – do mozku, do svalů na horních a dolních končetinách, do orgánů v dutině břišní atd.

K tomuto je zapotřebí normálně fungující srdce, které umožňuje svou činností oběh krve v tepnách a žilách – při diastole srdce krev nasává a při systole srdce krev vypuzuje. Jeden srdeční cyklus se skládá z jedné systoly a jedné diastoly.

Srdce tvoří sval, který se nazývá myokard. 

Srdce je uloženo v osrdečníku/perikardu/, vnitřek srdce se nazývá endokard.

Srdeční sval je vyživován tepnami, které nazýváme koronárními tepnami.

Uvnitř je srdce rozděleno na tzv. srdeční oddíly – na pravou síň a pravou komoru, na levou síň a levou komoru. Jsou zde přepážky, které zabraňují, aby se mísila krev mezi levou a pravou polovinou srdce. Síňová přepážka – septum, brání proudění krve mezi levou a pravou síní a komorová přepážka – septum, brání mísení krve mezi levou a pravou komorou, a potom jsou zde též srdeční chlopně, které se otevírají a zase zavírají během srdeční činnosti a umožňují, aby krev optimálně v ten správný čas proudila uvnitř srdce pouze jedním směrem- z pravé síně do pravé komory /mezi pravou síní a pravou komorou se nachází trikuspidální chlopeň/, poté z pravé komory do plicnice /mezi pravou komorou a plicnicí se nachází poloměsíčitá chlopeň/, plicnicí se krev dostává do plic, z plic pak plicními žilami do levé části srdce – do levé síně, z levé síně do levé komory /mezi levou síní a levou komorou se nachází mitrální chlopeň/, z levé komory poté do aorty /mezi levou komorou a aortou je též poloměsíčitá chlopeň/. Aorta je hlavní tepna, která se dále větví na menší tepny a těmi je rozváděna krev do jednotlivých orgánů v lidském těle.

Jak jsem uvedl k správné funkci srdce je zapotřebí normálně pracující srdeční sval /myokard/ a neporušené přepážky mezi levou a pravou polovinou srdce a též normálně fungující srdeční chlopně.

Žilní a tepenný systém

Obrázky se zvětší po kliknutí

Pokud jedna nebo více těchto složek je poškozena, projevuje se toto poruchou funkce srdce a podle toho jak je daná složka poškozena, tak různě silně jsou vyjádřeny níže uvedené příznaky. To znamená, čím např. závažnější je postižení srdeční chlopně, tím větší jsou potíže udávané pacientem – je např. větší dušnost a dotyčný toleruje menší zátěž.

K postižení srdečních přepážek a srdečních chlopní může dojít při následujících stavech:může jít o vrozený stav, kdy dotyčný se s tímto již narodí, nebo může dojít k jejich poškození např. úrazem, zánětem/mluvíme poté o endokarditidě/, s věkem, při srdečním infarktu, vlivem vysokého krevního tlaku atd. Výsledkem může být poškození mezisíňové nebo mezikomorové přepážky a dochází poté k proudění krve mezi levou a pravou částí srdce. Při postižení srdečních chlopní výše uvedenými stavy dochází k narušení jejich správné funkce a to se projevuje buď jejich nedomykavostí /chlopeň se nedostatečně uzavírá/  a nebo její stenozou /chlopeň se nedostatečně otevírá/ – jak ta stenoza nebo nedomykavost dané chlopně vedou k narušení správného proudění krve uvnitř srdce v uvedených srdečních oddílech. Může být poškozena jedna nebo více chlopní. Poškození srdečních přepážek anebo srdečních chlopní vede k nadměrnému zatěžování srdečního svalu a výsledkem je poté jeho narušená funkce.

K poškození srdečního svalu /myokardu/ může dále dojít vlivem neléčeného vysokého tlaku, zánětem /mluvíme poté o myokarditidě – o zánětu srdečního svalu/, vlivem léků – některé léky používané např. v onkologii  v léčbě některých nádorů mohou poškozovat srdeční sval, dále k poškození srdečního svalu může dojít při chorobách, které nazýváme kardiomyopatie – některé tyto kardiomyopatie jsou dědičné, dotyčný se s nimi již rodí, nebo jde o nemoci získané, a řada dalších chorob může vést k poškození srdečního svalu. Nebo k poškození srdečního svalu dojde tím způsobem, že je narušeno jeho zásobení kyslíkem a živinami při chorobách srdečních tepen /koronárních tepen/ při jejích zúžení nebo uzávěru – mluvíme v tomto případě o ischemické chorobě srdeční.

Nejčastější příčinou porušené funkce srdce je ischemická choroba srdeční /onemocnění srdečních tepen na podkladě atherosklerozy – toto vysvětleno v samostatné kapitole o ischemické chorobě srdeční – popsán zde mechanismus vzniku, podstata atherosklerozy/, další velmi častou příčinou porušené funkce srdce je neléčený vysoký krevní tlak, nemoci chlopní a  potom jsou to ostatní výše uvedené příčiny v podstatně menší míře.

Příznaky porušené funkce srdce jsou většinou stejné bez ohledu na to, co je příčinou této poruchy, některé příznaky se však objevují pouze při určitém konkrétním onemocnění-bude popsáno v následujících řádcích. Přítomné příznaky jsou způsobeny porušenou funkcí srdce jako pumpy, dále jsou tyto příznaky podmíněné narušeným zásobením řady orgánů, dále je poškozena jeho funkce přečerpávací a tím pádem dochází hromadění krve v plicích při selhávání levé poloviny srdce, nebo při selhávání pravé poloviny srdce dochází k hromadění krve v horních a dolních končetinách, v orgánech dutiny břišní atd.

Je nutné si též uvědomit, že malé poškození srdečních přepážek, srdečních chlopní, malé poškození srdečního svalu se nemusí projevovat žádnými příznaky a dotyčný jedinec, pacient se cítí zcela zdráv. Až když dané poškození dosáhne určitého stupně, objeví se určité příznaky a čím je dané poškození závažnější, tím výraznější potíže daný pacient má a je více omezen v pohybu, v aktivitách.

Smyslem následujících řádků je, abyste si uvědomili, jak pestré mohou být příznaky porušené funkce srdce a pokud se u vás nově objevily nebo jsou přítomny, tak abyste je sdělili svým ošetřujícím lékařům nebo navštívili příslušné specialisty. Poté by měla následovat příslušná vyšetření, jejichž smyslem je objasnit příčinu potíží, zda jsou dané potíže opravdu srdečního původu nebo jakého jsou původu. Pokud jsou potíže srdečního původu, tak jaké konkrétní onemocnění zapříčinilo poruchu funkce srdce a podle toho má být zvolen optimální léčebný režim. V případě ischemické choroby srdeční na podkladě atherosklerozy jde o léčbu jednotlivých rizikových faktorů /farmakologická léčba/, popřípadě s intervencí na těchto srdečních tepnách /jejich zprůchodnění různými způsoby/,  v případě onemocnění srdečních chlopní jde např. o jejich náhradu atd. Konkrétní příčina vyžaduje většinou určitou specifickou léčbu.