Řadíme sem onemocnění tepen mozkových, tepem na horních a dolních končetinách, dále postižení tepen zásobující orgány dutiny břišní – např. střeva, ledviny.

Dělí se na akutní formy: sem patří např. akutní infart myokardu, nestabilní angina pectoris, náhlá srdeční smrt atd.,

chronické formy ischemické choroby srdeční: sem patří stabilní angina pectoris, stavy po infarktu myokardu atd.

Onemocnění periférních tepen: sem řadíme onemocnění tepen mozkových, tepem na horních a dolních končetinách, dále postižení tepen zásobující orgány dutiny břišní, např. střeva, ledviny.

Nejčastěji dochází k postižení těchto tepen na podkladě  aterosklerozy, což vede k jejich zúžení až uzávěru a výsledkem je porucha zásobení těchto orgánů. Při postižení srdečních tepen dochází k nedokrvení, špatnému zásobení srdečního svalu, při postižení tepen zásobujících mozek dochází k špatnému mozkovému prokrvení atd., a  výsledkem je porucha funkce těchto orgánů s přítomností řady příznaků.

Ateroskleroza je stav, kdy působením řady faktorů, jako je vysoký krevní tlak, kouření, cukrovka, zvýšená hladina tuků v krvi atd, způsobí, že dojde k poškození výstelky stěny cévy/tepny/, tzv. endotelu a dochází k průniku tuků, řady dalších látek do cévní stěny, výsledkem je zánět v této cévní stěně, dochází k tvorbě tzv. ateroklerotických plátů. Tyto pláty vedou k zúžení té tepny, dále se v místech těchto plátů shlukují krevní destičky, které dále zužují ty postižené cévy nebo způsobují až jejich uzávěr. Aby k tomuto procesu aterosklerozy v cévní stěně nedocházelo nebo aby se ten nález dále nezhoršoval, je nutno dodržovat veškerá dietní a režimová opatření, jejichž cílem je úprava krevního tlaku, tuků v krvi, zabránění vzniku cukrovky nebo pokud již je přítomna cukrovka, tak dosažení doporučovaných hodnot glykémií, zákaz kouření, redukce hmotnosti atd.. Současně jsou podávány speciální léky, jejichž cílem je ovlivnit ten nález v cévní stěně – jde zejména o některé léky na tlak, o některé léky na snížení cholesterolu v krvi /tzv. statiny/ a léky na ředění krve – antiagregancia atd.. Nutno si ještě uvědomit, že ateroskleroza není izolovaný proces v tom smyslu, že jsou postiženy pouze např. cévy srdeční, velmi často se setkáváme s pacienty, kteří mají postižení cév v řadě oblastí – např. mají postižené cévy mozkové, srdeční, třeba i současně cévy na dolních končetinách atd.. Takovéto pacienty je nutno řešit s řadou specialistů. Dále je nutno poukázat na to při motivacích pacientů, že ten aterosklerotický proces je děj do určité míry vratný. To znamená, že pokud pacient začne dodržovat veškerá doporučení, začne současně užívat předepsané léky, dojde k zmenšení, ztenčení daného aterosklerotického plátu a tím pádem se zlepší prokrvení daného orgánu a zmírnění potíží.

Při postižení srdečních tepen /koronárních tepen/, které zásobují srdeční sval, mluvíme o ischemické chorobě srdeční. Postižené cévy mohou býti pouze zúžené nebo zcela uzavřené. Příznakem takového to postižení jsou bolesti většinou lokalizované za hrudní kostí, může jít i o bolest lokalizovanou jinde, např. v krku, v horních končetinách, někdy v dolní čelisti nebo třeba mezi lopatkami, jde většinou o tlakovou, pálivou, svíravou bolest, objevující se většinou při fyzické  zátěži, při emoční zátěži – při rozrušení nebo při změně počasí. Někdy se daná bolest lokalizovaná za hrudní kostí nemusí nikam šířit, jindy se z hrudní kosti  šíří třeba do krku nebo do zad mezi lopatky, většinou se šíří do levé horní končetiny nebo do obou horních končetin.

V případě těchto bolestí, objevujících se při  fyzické nebo psychické zátěži, při změně počasí, mluvíme o angině pectoris /u tohoto stavu je céva různě významně zúžená, čím více je zúžena, tím menší zátěž vyvolává výše uvedené potíže-bolesti/. Jestliže se objeví klidová bolest trvající déle jak 20 minut, vždy je podezření na srdeční infarkt/ u tohoto stavu je céva zcela uzavřena/. V tomto případě nutno zavolat pohotovost. Kromě bolestí se může postižení srdečních cév projevovat dušností, slabostí, únavou, bušením srdce – arytmiemi, poklesem výkonnosti a při srdečním infarktu doprovodnými příznaky jako je nutkání na zvracení, zvracením, pocením, přítomností studeného potu, kolapsem atd. V případě anginy pectoris vhodné vyhledat ošetřujícího lékaře, ten odešle na příslušná vyšetření, kde se rozhodne o dalším postupu, zda konzervativní léčba /léky/ či zda vyšetření těchto cév /koronarografie/ s případným zákrokem na těchto cévách. Nutno si uvědomit, že provedený zákrok na srdečních cévách, nebo v případě mozku na mozkových tepnách nebo např. na tepnách dolních končetin v případě postižení těchto tepen ovlivní další průběh daného onemocnění. Ale neméně stejný vliv na další osud daného pacienta má dodržování veškerých doporučení – dietních a režimových opatření, užívání medikace – toto rozhoduje o tom, zda ošetřená tepna/céva/ se opět nezúží a dané onemocnění, příznaky se opět potom mohou objevit.

V případě klidových bolestí vždy podezření na srdeční infarkt, nutno zavolat pohotovost, protože včasná diagnóza umožní včasnou léčbu v nemocnici, v případě srdečního infarktu je jedinou doporučovanou akutní léčbou vyšetření srdečních tepen /koronarografie/ s intervencí na té postižené tepně nebo tepnách/ různé možnosti ošetření dané tepny, nejčastějším způsobem je rozšíření dané tepny balonkem a následně zavedení stentu/. Tyto intervenční postupy jsou nabízeny v kardiologických centrech, v každém kraji je alespoň jedno takovéto cetrum. V  Ústeckém kraji je toto centrum v Masarykově nemocnici. Jinou možností v ošetření postižené tepny jsou zákroky prováděné na kardiochirurgických pracovištích.

Čas pro intervenci je l2 hodin od vzniku příznaků, ve výjimečných případech 24 hodin, čím dříve je zákrok proveden, tím je větší šance na zprůchodnění dané tepny. Nejoptimálnějším časem jsou první 2 až 3 hodiny od vzniku příznaků, kdy zákrok na dané tepně vede k minimálním  nebo až žádným srdečním následkům. Na druhé straně pozdní vyšetření, ošetření může zanechat trvalé následky – může dojít k nevratnému rozsáhlému postižení srdečního svalu jako pumpy, srdečních chlopní, a mohou přetrvávat různě závažné příznaky jako jsou dušnost, únava, nevýkonnost, bušení srdce, bolesti na hrudi, otoky dolních končetin a další příznaky, které pacienta mohou výrazně omezovat i v běžné aktivitě nebo vést i k úmrtí pacienta!!!

Takže potíže jako bolesti na prsou, dechové potíže, bušení srdce atd., nepodceňovat,  vyhledat lékaře, ten zhodnotí, odešle na příslušná vyšetření – výsledkem těchto vyšetření bude zda potíže jsou srdečního /kardiálního/ či nekardiálního původu, či jakého původu jsou dané potíže/ např. u dechových potíží může jít o příčinu plicní atd. a dle toho další léčba, doporučení. Hlavně jakékoliv potíže nepodceňovat, jít k lékaři, při podezření na infarkt volat pohotovost. První hodiny rozhodují.