Srdeční sval je vyživován tepnami, které nazýváme koronárními tepnami.

Uvnitř je srdce rozděleno na tzv. srdeční oddíly – na pravou síň a pravou komoru, na levou síň a levou komoru. Jsou zde přepážky, které zabraňují, aby se mísila krev mezi levou a pravou polovinou srdce. Síňová přepážka – septum, brání proudění krve mezi levou a pravou síní a komorová přepážka – septum, brání mísení krve mezi levou a pravou komorou, a potom jsou zde též srdeční chlopně, které se otevírají a zase zavírají během srdeční činnosti a umožňují, aby krev optimálně v ten správný čas proudila uvnitř srdce pouze jedním směrem- z pravé síně do pravé komory /mezi pravou síní a pravou komorou se nachází trikuspidální chlopeň/, poté z pravé komory do plicnice /mezi pravou komorou a plicnicí se nachází poloměsíčitá chlopeň/, plicnicí se krev dostává do plic, z plic pak plicními žilami do levé části srdce – do levé síně, z levé síně do levé komory /mezi levou síní a levou komorou se nachází mitrální chlopeň/, z levé komory poté do aorty /mezi levou komorou a aortou je též poloměsíčitá chlopeň/. Aorta je hlavní tepna, která se dále větví na menší tepny a těmi je rozváděna krev do jednotlivých orgánů v lidském těle.

Jak jsem uvedl k správné funkci srdce je zapotřebí normálně pracující srdeční sval /myokard/ a neporušené přepážky mezi levou a pravou polovinou srdce a též normálně fungující srdeční chlopně.

Žilní a tepenný systém

Obrázky se zvětší po kliknutí

Pokud jedna nebo více těchto složek je poškozena, projevuje se toto poruchou funkce srdce a podle toho jak je daná složka poškozena, tak různě silně jsou vyjádřeny níže uvedené příznaky. To znamená, čím např. závažnější je postižení srdeční chlopně, tím větší jsou potíže udávané pacientem – je např. větší dušnost a dotyčný toleruje menší zátěž.

K postižení srdečních přepážek a srdečních chlopní může dojít při následujících stavech:může jít o vrozený stav, kdy dotyčný se s tímto již narodí, nebo může dojít k jejich poškození např. úrazem, zánětem/mluvíme poté o endokarditidě/, s věkem, při srdečním infarktu, vlivem vysokého krevního tlaku atd. Výsledkem může být poškození mezisíňové nebo mezikomorové přepážky a dochází poté k proudění krve mezi levou a pravou částí srdce. Při postižení srdečních chlopní výše uvedenými stavy dochází k narušení jejich správné funkce a to se projevuje buď jejich nedomykavostí /chlopeň se nedostatečně uzavírá/  a nebo její stenozou /chlopeň se nedostatečně otevírá/ – jak ta stenoza nebo nedomykavost dané chlopně vedou k narušení správného proudění krve uvnitř srdce v uvedených srdečních oddílech. Může být poškozena jedna nebo více chlopní. Poškození srdečních přepážek anebo srdečních chlopní vede k nadměrnému zatěžování srdečního svalu a výsledkem je poté jeho narušená funkce.

K poškození srdečního svalu /myokardu/ může dále dojít vlivem neléčeného vysokého tlaku, zánětem /mluvíme poté o myokarditidě – o zánětu srdečního svalu/, vlivem léků – některé léky používané např. v onkologii  v léčbě některých nádorů mohou poškozovat srdeční sval, dále k poškození srdečního svalu může dojít při chorobách, které nazýváme kardiomyopatie – některé tyto kardiomyopatie jsou dědičné, dotyčný se s nimi již rodí, nebo jde o nemoci získané, a řada dalších chorob může vést k poškození srdečního svalu. Nebo k poškození srdečního svalu dojde tím způsobem, že je narušeno jeho zásobení kyslíkem a živinami při chorobách srdečních tepen /koronárních tepen/ při jejích zúžení nebo uzávěru – mluvíme v tomto případě o ischemické chorobě srdeční.

Nejčastější příčinou porušené funkce srdce je ischemická choroba srdeční /onemocnění srdečních tepen na podkladě atherosklerozy – toto vysvětleno v samostatné kapitole o ischemické chorobě srdeční – popsán zde mechanismus vzniku, podstata atherosklerozy/, další velmi častou příčinou porušené funkce srdce je neléčený vysoký krevní tlak, nemoci chlopní a  potom jsou to ostatní výše uvedené příčiny v podstatně menší míře.

Příznaky porušené funkce srdce jsou většinou stejné bez ohledu na to, co je příčinou této poruchy, některé příznaky se však objevují pouze při určitém konkrétním onemocnění-bude popsáno v následujících řádcích. Přítomné příznaky jsou způsobeny porušenou funkcí srdce jako pumpy, dále jsou tyto příznaky podmíněné narušeným zásobením řady orgánů, dále je poškozena jeho funkce přečerpávací a tím pádem dochází hromadění krve v plicích při selhávání levé poloviny srdce, nebo při selhávání pravé poloviny srdce dochází k hromadění krve v horních a dolních končetinách, v orgánech dutiny břišní atd.

Je nutné si též uvědomit, že malé poškození srdečních přepážek, srdečních chlopní, malé poškození srdečního svalu se nemusí projevovat žádnými příznaky a dotyčný jedinec, pacient se cítí zcela zdráv. Až když dané poškození dosáhne určitého stupně, objeví se určité příznaky a čím je dané poškození závažnější, tím výraznější potíže daný pacient má a je více omezen v pohybu, v aktivitách.

Smyslem následujících řádků je, abyste si uvědomili, jak pestré mohou být příznaky porušené funkce srdce a pokud se u vás nově objevily nebo jsou přítomny, tak abyste je sdělili svým ošetřujícím lékařům nebo navštívili příslušné specialisty. Poté by měla následovat příslušná vyšetření, jejichž smyslem je objasnit příčinu potíží, zda jsou dané potíže opravdu srdečního původu nebo jakého jsou původu. Pokud jsou potíže srdečního původu, tak jaké konkrétní onemocnění zapříčinilo poruchu funkce srdce a podle toho má být zvolen optimální léčebný režim. V případě ischemické choroby srdeční na podkladě atherosklerozy jde o léčbu jednotlivých rizikových faktorů /farmakologická léčba/, popřípadě s intervencí na těchto srdečních tepnách /jejich zprůchodnění různými způsoby/,  v případě onemocnění srdečních chlopní jde např. o jejich náhradu atd. Konkrétní příčina vyžaduje většinou určitou specifickou léčbu.