Může být přítomen pouze jeden nebo většinou jich je přítomno několik:

1. Dušnost: jde o dechové potíže udávané pacienty při chůzi, zátěži, čím menší zátěž daný pacient toleruje, tím je závažněji poškozené srdce. Většinou jak se zhoršuje funkce srdce, jak se horší dané srdeční onemocnění, které je příčinou daného stavu, tím se postupně zhoršují dechové potíže a další potíže, snižuje se tolerance zátěže, nejzávažnějším stupněm je klidová dušnost. Někdy se může objevit významnější tíže dušnosti či jiných potíží z plného zdraví.
Pokud  se u dotyčného objevila již klidová dušnost, tak pro dušnost srdečního původu je příznačné, že se zhoršuje vleže a při posazení se zmírní.
Ne každá dušnost je však srdečního původu, příčinou dušnosti může být rozličné plicní onemocnění, obezita, chudokrevnost, další příčinou dušnosti může být třeba plicní embolie, plicní arteriální hypertenze atd. Na dechové potíže si mohou též stěžovat pacienti s úzkostnými a depresivními poruchami atd.

2.Kašel: Rozumí se tím spíše suchý, dráždivý kašel, kdy pacient nic nevykašlává. Může být také způsoben nemocemi srdce. V takovém to případě se kašel objevuje nebo zhoršuje zátěží a vleže, v klidu a po posazení mizí nebo se zmírňuje. Většinou příčinou kašle jsou však jiná onemocnění-zejména nemoci plic jako je astma bronchiální, chronické záněty průdušek, jiná plicní onemocnění i nádory plic atd. Proto pokud kašel trvá déle jak 2 až 3 měsíce, nutno provést specializovaná vyšetření, v žádném případě i tento příznak nepodceňovat.

3. Bolesti na hrudi: bolestmi na hrudi se projevuje zejména ischemická choroba srdeční, jde o typické bolesti způsobené tím, že při postižení srdeční tepny jejím zúžením nebo uzávěrem, se k srdečnímu svalu nedostává kyslík a živiny a to se projeví zmíněnou bolestí – mluvíme o anginozní bolesti. Nejčastější příčinou postižení srdečních tepen je ateroskleroza. Čím menší zátěž bolest vyvolá, tím toto svědčí pro významněji poškozenou – zúženou tepnu. Můžou se objevit až klidové bolesti. Jinak toto podrobněji probráno v samostatné kapitole o ischemické chorobě srdeční.

I některá další onemocnění srdce se mohou projevit bolestmi na hrudi, avšak většinou odlišné povahy. Dále ne každá bolest na hrudi je opět srdečního původu. Bolestmi na hrudi se mohou projevit některá onemocnění plic, dále příčinou bolestí na hrudi jsou velmi často různá onemocnění páteře atd.

Takže je důležité věnovat hlavně těmto příznakům velkou pozornost, důležité je lékařům popsat potíže – o jakou jde bolest – zda jde o bolest např. píchavou, bodavou, tlakovou, pálivou atd., kde se ta bolest objevuje – její lokalizaci, zda se někam šíří či ne, co tu bolest nebo dušnost vyvolává, co ji zmírní nebo odstraní atd. Již podrobná anamnéza může objasnit příčinu těchto a dalších potíží.

Dalšími příznaky onemocnění srdce jsou: bušení srdce /palpitace/ – jde o příznak podmíněný srdeční arytmií /srdce jde rychle buď pravidelně, nebo nepravidelně-mluvíme o tachyarytmii – několik typů/, nebo se onemocnění srdce  projevuje pomalým tepem /mluvíme o bradykardii/, dalším příznakem může být slabost, únava, malátnost, nevýkonnost, motání hlavy, pády i s možnou krátkodobou poruchou vědomí, otoky dolních končetin /příčiny otoků dolních končetin budou zmíněny v samostatné kapitole/, nechutenstvím, porušenou funkcí řady dalších orgánů – zhoršenou funkcí jater, ledvin atd.

Opět u těchto příznaků ne vždy jsou srdečního původu.

Toto je asi v kostce vše, co jsem chtěl k tomuto sdělit. Pokud máte tyto příznaky nebo i jiné potíže delší dobu nebo i nově vzniknuvší, je nutno se obrátit na lékaře, někdy je nutná spolupráce i řady lékařů specialistů v objasnění příčiny potíží.

Onemocnění periférních tepen: V tomto případě je normální funkce srdce, ale je porušené zásobení určitého orgánu, podle toho, kde se nachází poškození konkrétní tepny. Nejčastěji dochází k poškození tepny aterosklerozou. Opět zúžení nebo až uzávěr dané tepny se projeví poruchou funkce daného orgánu. Většinou jde opět o postupně se zhoršující se proces, kdy se postupně zhoršují udávané příznaky tím, jak se zhoršuje prokrvení daného orgánu. Někdy se však příznaky objeví náhle, bez varování, kdy k zúžení nebo uzávěru tepny dojde náhle.

Opět toto podrobněji probráno v samostatné kapitole – ischemická choroba srdeční  a onemocnění periférních tepen.

Onemocnění žilního systému: V tomto případě vázne odtok krve z dané oblasti /žilami je krev odváděna z dané oblasti k srdci/, podle toho, kde se nachází dané poškození nebo překážka, tak v tom daném místě vzniká otok. Nejčastěji se s touto problematikou setkáváme na dolních končetinách, méně často na horních končetinách. Může jít o různě výrazné otoky dolních končetin – třeba pouze kolem kotníku, nebo pouze v lýtku, nebo může jít o otok celé dolní končetiny až do třísla.

Opět ne každý otok je žilního původu, opět nutno provést různá vyšetření a objasnit příčinu.

Otoky dolních končetin: může jít o otoky obou dolních končetin – příčinou oboustranných otoků dolních končetin může být onemocnění srdce, onemocnění ledvin, jater, chudokrevnost /anémie/, dále některé léky – léky na bolest ze skupiny nesteroidních antirevmatik, kontraceptiva, glukokortikoidy, některé léky používané v neurologii atd., dále některá onemocnění – nádory, operace v dutiny břišní nebo v malé pánvi, onemocnění žilního systému, lymfatického systému atd.

Příčinou jednostranného otoku dolní končetiny/jedna končetina je různě významně oteklá, druhá je bez otoku/ mohou být následující stavy – nemoci lymfatického systému, onemocnění žilního systému, v případě náhle vzniklého bolestivého otoku na jedné končetině zejména u jedince, pacienta, který předtím krátce měl operaci, byl upoutaný na lůžku, měl sádrovou fixaci na dané končetině, je u něho prokázané nádorové onemocnění, atd., tak nutno myslet na hlubokou žilní trombozu – zde riziko plicní embolie a ohrožení života /zde nutno provést okamžitě vyšetení k vyloučení této příčiny/, další příčinou jednostranného otoku může být úraz na dané končetině, operace na dané končetině, nádor v dané končetině, infekce v dané končetině – např. erysipel /lidově řečeno růže/, mluvíme v tomto případě o lymfedému, kdy infekce zablokuje lymfatický systém/,dále opět procesy, operace v malé pánvi atd.

Příznaky jako motání hlavy/vertigo/, nejistota při chůzi, pády na zem bez ztráty vědomí nazýváme kolapsy, pády na zem s krátkodobou poruchou vědomí nazýváme synkopou –příčinou těchto příznaků může být porucha krevního zásobení mozku – proto při těchto potížích též vyhledat lékaře – možné příčiny:

1. nemoci mozku.
2. nemoci vnitřního ucha.
3. porucha cévního zásobení mozku podmíněná zúžením nebo uzávěrem tepen zásobujících mozek nejčastěji na podkladě aterosklerózy.
4. Onemocnění krční páteře.
5. Nemoci srdce – rozličné nemoci srdce, řada patologických stavů se může projevovat těmito příznaky.
6. Anémie /chodukrevnost/.
7. Zvýšená hodnota krevního tlaku, zejména však snížená hodnota krevního tlaku z různých příčin může toto způsobovat.

Výše zmíněné příznaky jsou nejčastějšími potížemi, se kterými se setkávají pacienti s nemocemi srdce, periférních tepen, nemocemi žilního systému, lymfatického systému.

Jak uvedeno, ne vždy jsou tyto příznaky tohoto původu, proto nutné sdělit veškeré vaše potíže, dle toho budou směřována vyšetření. Může jít o nezávažnou příčinu, na druhé straně však může jít o závažné onemocnění, které se někdy může projevovat i minimálními příznaky!!!