Nejčastěji dochází k postižení těchto tepen při ateroskleroze. Výsledkem je  zúžení či až uzávěr dané tepny vedoucí k poruše v zásobení těchto orgánů, což vede k narušení funkce těchto orgánů, která se může projevit rozličnými příznaky.

O procesu aterosklerozy blížší informace v úvodu o ischemické chorobě srdeční

1. Onemocnění mozkových tepen.
Jejich zúžení se může projevovat rozličnými příznaky, jako je motání hlavy, pocity na omdlení, nejistotou při chůzi, pády, velmi závažnými příznaky jsou např. i třeba pouze přechodné poruchy zraku, přechodná porucha řeči, přechodná porucha hybnosti končetin atd. Tyto sdělené potíže pacientem mohou být varovnými příznaky hrozící mozkové příhody. Jindy nejsou žádné takovéto varovné příznaky a mozková příhoda se objeví náhle. Při objevení se těchto příznaků, potíží, je nutné zajít k lékaři, ten opět odešle na příslušná vyšetření a dle výsledku těchto vyšetření se rozhodne, zda bude následovat pouze konzervativní léčba /nasazení léků/ či zda intervence na mozkových tepnách. Zde o dalším postupu rozhoduje neurolog, případně po konzultaci s neurochirurgem.

Jestliže se náhle objeví porucha řeči, porucha hybnosti končetin, na pacientovi je třeba patrný pokles ústního koutku, může být pacient třeba i zmatený, mohou se objevit další příznaky, jako jsou bolesti hlavy, zvracení atd., okamžitě nutno zavolat pohotovost. U mozkové příhody, tak jako u srdečního infarktu, je čas též velmi důležitý. U srdečního infarktu lze intervenci provést do l2 hodin od vzniku příznaků, u cévní mozkové příhody lze intervenci  provést v kratší době od vzniku příznaků-maximálně do 8 hodin.V prvních 2 hodinách od vzniku příznaků, pokud je zahájena optimální léčba, je šance na úplné uzdravení nebo jsou následky mozkové příhody minimální. Jsou využívány v těchto případech moderní metody, které vedou k zprůchodnění uzavřené tepny. Tato moderní léčba je poskytována v iktových centrech  a komplexních cerebrovaskulárních centrech za spolupráce neurologa, neurochirurga a radiologa. Po uplynutí této doby jsou léčebné možnosti omezené a následky mozkové příhody jsou již prakticky nevratné.

Tímto způsobem léčíme tzv. ischemické cévní mozkové příhody, které jsou způsobeny uzávěrem nebo zúžením cévy zásobující mozek.

Druhou skupinu  mozkových příhod tvoří tzv. hemoragické /krvácivé/ mozkové příhody, které jsou způsobeny prasknutím /rupturou/ tepny uvnitř mozku a tím dochází k úniku krve mimo tepnu do mozkové tkáně. Dochází k tomu např. při neléčeném vysokém tlaku nebo dochází k prasknutí cévy v místě vrozené cévní anomálie – s tímto typem se můžeme setkat i u mladých do té doby zcela zdravých jedinců /jde o prasknutí AV malformace, cévní výdutě-aneurysmatu/. Opět u tohoto typu mozkové příhody co nejdříve se dostat do nemocnice, léčí se však jiným způsobem-např. neurochirurgickým zákrokem s ošetřením místa, kde céva krvácí. Příznaky jsou stejné jako u ischemické cévní mozkové příhody. O jaký typ mozkové příhody jde, lékařům pomůže objasnit až provedené např. CT mozku.

2. Příznaky onemocnění  tepen dolních končetin.
Postižení tepen na dolních končetinách se projevuje bolestmi v jedné nebo obou dolních končetinách, pacienti to popisují jako křeče, tuhnutí, bolest lokalizovanou v celé dolní končetině, nebo pouze v lýtku nebo pouze v chodidle dané končetiny po ujití různě dlouhé vzdálenosti –mluvíme o klaudikačním intervalu.

Čím je kratší ten klaudikační interval, tím to svědčí pro závažnější postižení /zúžení/ tepny na dané dolní končetině. Mohou se objevit až klidové bolesti. Podobně jako u ischemické choroby srdeční, tak též u ischemické choroby dolních končetin, se mohou příznaky zhoršovat postupně, jak se daná tepna postupně zužuje, zkracuje se ten klaudikační interval. Jindy se tyto příznaky objevují náhle. Současně se kromě těchto bolestí na dolních končetinách, mohou objevit i jiné příznaky špatného cévního prokrvení, zásobení. Mezi tyto příznaky patří rozličné kožní změny- změna barvy kůže patrná zejména na periférii dolních končetin /na prstech, chodidle, nártu/ – jde o bledé nebo namodralé zbarvení kůže zejména v těchto oblastech, kůže je chladná, studená, mohou se objevit až defekty kožní, kterými může dojít k průniku infekce a následně toto vyústit až v amputaci dané končetiny. Proto při objevení se těchto příznaků opět vyhledat lékaře, odešle na příslušná vyšetření, dle výsledků další postup –zda pouze konzervativní postup s užíváním léků nebo zda intervenční zákrok. O tomto rozhoduje internista /angiolog/ po konzultaci s cévním chirurgem.
Proto je nutné opět toto včas řešit.

3. Onemocnění tepen zásobující orgány dutiny břišní:
Zde velmi často nejsou přítomny žádné příznaky, jak tomu je např. při onemocnění tepen zásobující ledviny a prvním příznakem může být až významné selhávání  funkce ledvin s nutností až i dialýzy atd.. Někdy při zúžení cév zásobujících žaludek, střeva může dojít k vzniku bolestí břicha v době, kdy daný orgán více pracuje, to znamená po požití jídla – mluvíme o tzv. abdominální angině – diagnoza obtížná.