Jde o rizikové faktory, které můžeme ovlivnit sami. Patří sem tyto následující rizikové faktory:

1. Vysoký krevní tlak /arteriální hypertenze/

2. Zvýšená hladina tuků v krvi /hyperlipoproteinémie/

3. Kouření

4. Obezita a nedostatek pohybu

5. Cukrovka /diabetes mellius/

6. Za rizikový faktor se též považuje hodnota klidové tepové frekvence /pulsu/ nad 70 tepů /minutu. Proto kromě hodnoty krevního tlaku též nutno znát, měřit puls /tep/.

7. nepříznivé socioekonomické faktory: jsou též považovány za rizikový faktor – rozumí se tím zvýšený stres v práci nebo v rodině, nízké sociální a pracovní postavení, sociální vyčlenění, jedinci s depresivními nebo úzkostnými poruchami, hostilita. V těchto případech též prokázán zvýšený výskyt kardiovaskulárních příhod.

8. Syndrom obstruktivní spánkové apnoe /porucha ventilace ve spánku/ – tímto syndromem se rozumí stav, kdy dochází ve spánku ke kolapsu dýchacích cest, to se projevuje ve spánku chrápáním a výskytem apnoických pauz /dotyčný po dobu několika sekund nedýchá/. Tito pacienti mají též zvýšené riziko cévních příhod. Pacient si toto sám neuvědomuje, ale tohoto si všímají příbuzní-děti, manželky atd., kteří na toto upozorní lékaře nebo dotyčného. Proto nutno tyto stavy sdělit lékaři. Tito pacienti při těchto poruchách dýchání se často během spánku probouzí, ráno po probuzení se cítí nevyspalí, mají pocit nedostatečného spánku, přes den jsou zvýšeně spaví, unavení, trpí na bolesti hlavy, objevují se u nich přes den mikrospánky, napři i při řízení motorového vozidla atd. Proto nutno po této poruše dýchání ve spánku pátrat  u rizikových pacientů cílenými dotazy. Ptát se těchto pacientů, zda je někdo neupozornil na skutečnost,, že v noci chrápou a přestávají na chvíli dýchat, a současně při dotazech pátrat po těchto příznacích, které jsem zde uvedl.Pacienti s podezřením na tyto stavy by měli být  vyšetřeni ve spánkové laboratoři.

9. Erektilní dysfunkce – též považována za rizikový faktor.

10. Některé další abnormity, nemoci jsou považovány za rizikových faktor – např. nemoci ledvin spojené se zhoršenou funkcí ledvin, pacienti s některými autoimunitními chorobami jako je např. revmatoidní artritida,,dále pacienti s nádory v oblasti krku a hrudníku,kteří podstoupili ozáření těchto oblastí atd.

Čím dotyčný pacient má více rizikových faktorů, tím se riziko cévní příhody zvyšuje, podle toho se volí léčba vysokého krevního tlaku, hladin tuků atd.

Tyto ovlivnitelné rizikové faktory nutno řešit společně s pacientem ve spolupráci s praktickými lékaři, internisty, kardiology, diabetology, dietology,pneumology, případně s dalšími specialisty jako jsou psychologové, psychiatři atd. Snahou je prevence vzniku těchto ovlivnitelných rizikových faktorů, a pokud jsou přítomny tak pokus o jejich odstranění /myslí se tím např. redukce hmotnosti, zvýšení pohybu, skoncování s kouřením/, nebo cílem optimalizace hodnot daných rizikových faktorův/tím se rozumí dosažení doporučovaných hodnot krevního tlaku, hladin tuků, cukru v krvi atd./.

V následujících článcích v přehledu po rozkliknutí se můžete podrobněji seznámit s problematikou základních  ovlivnitelných rizikových faktorů.