Příjem cukrů má být zajištěn příjmem složených cukrů – polysacharidů ve formě např.škrobů, v podobě hrubé vlákniny. Tyto složené cukry jsou obsaženy v obilninách – sem patří pšenice, ječmen, oves, žito, kukuřice, rýže, dále jsou obsaženy v produktech vyrobených z těchto obilnin – přednost by měly dostávat celozrnné produkty – např. z mouky vyrobené celozrnné pečivo, výrobky z neloupané nebo polo loupané rýže, celozrnné těstoviny, dále polysacharidy jsou obsaženy v těchto produktech – ve vločkách, otrubách, krupici, pohance atd.. Dalším zdrojem polysacharidů jsou brambory, luštěniny – fazole, hrách, čočka, sója.

Jinak diabetik by měl užívat náhražky cukru /sacharózy/, nutno si uvědomit že jsou jednak náhražky cukru nekalorické a jednak náhražky cukru kalorické. Obecně jsou doporučována nekalorické náhražky cukru-nepř. stevie.

2.Tuky
mají krýt 30-35% z doporučovaného denního energetického příjmu.

Nutno omezit příjem tzv. nasycených mastných kyselin /SAFA/ – sem patří např. kyselina palmitová, stearová – ty jsou obsaženy hlavně v živočišných tucích – v másle, v tučném mase, v sádle, špeku, v mléčných tucích /takže v mléku a výrobcích z mléka/, v uzeninách – v paštice, salámech, šunce, v párcích. Také jsou též obsaženy v některých rostlinách a v produktech z nich získaných – v palmovém a kokosovém oleji. Dále jsou tyto nasycené mastné kyseliny obsažené např. v cukrovinkách, sušenkách, slaných brambůrkách atd..

Proto příjem potravin s obsahem těchto nasycených MK nutno omezit. Z masa je doporučováno bílé maso, případně netučné červené maso, mléčné výrobky nízkotučné –sýry s obsahem tuku do 30% v sušině, dále jogurty, tvarohy, mléko atd. s obsahem tuku do 3%.

Tyto nasycené mastné kyseliny obsažené v těchto potravinách zvyšují hladiny cholesterolu v krvi a zvyšují tím pádem výskyt kardiovaskulárních chorob.

Nutno naopak zvýšit příjem nenasycených mastných kyselin, zejména některých, ty naopak snižují hladiny cholesterolu v krvi a tím pádem snižují riziko aterosklerozy.

Na nasycené masné kyseliny by mělo připadat l/3 a na nenasycené mastné kyseliny 2/3 z doporučovaného denního množství tuků.

Nenasycené mastné kyseliny jsou obsaženy v rostlinných olejích – v olivovém oleji, v sójovém oleji, slunečnicovém oleji, v nyní zejména doporučovaném řepkovém oleji, v dalších olejích a dále v rybách /rybím tuku/. Tyto nenasycené mastné kyseliny se dělí na mononenasycené /MUFA/ – sem patří např. kyselina olejová, palmitoolejová, a na polynenasycené /PUFA/ – sem patří např.omega 3 a omega 6 nenasycené mastné kyseliny /např.kyselina linolová, kyselina linolenová/, dále sem patří nenasycené MK s rozvětveným řetězcem. Kromě rostlinných olejů /zejména řepkového oleje/, rybího tuku je zdrojem omega polynenasycených mastných kyselin též např. lněné semínko,sezamová semínka, kiwi, ořechy atd.

Čím větší je fyzická denní zátěž, tím může býti větší obsah nasycených mastných kyselin ve stravě – jde o bohatý zdroj energie pro organismus. Problém je v tom, že v dnešní době u řady lidí je pohybu málo, je zvýšený příjem nasycených mastných kyselin na úkor těch nenasycených, to má za následek zvýšený výskyt kardiovaskulárních příhod.

Takže kladen důraz na správnou skladbu jídelníčku co se týče vhodných, doporučovaných cukrů, tuků, bílkovin. S těmito potravinami se do těla dostane potřebná energie, živiny, důležité látky, vitamíny, minerály, stopové prvky, látky jako fytosteroly /obsažené pouze v rostlinách –např. v rostlinných olejích, v zelenině/ – tyto fytosteroly snižují vstřebávání cholesterolu z potravy ve střevě, tím snižují hladinu cholesterolu. Některé potraviny mohou být o tyto fytosteroly obohaceny – u nás je to Flora proActiv. Dále v těchto doporučovaných potravinách jsou též obsaženy i fytoestrogeny – viz jiná kapitola /o tomto zmínka v kapitole týkající se hormonální substituční léčby/, a celá řada dalších látek s protizánětlivým, antioxidačním, protinádorovým účinkem.

Každá potravina balená má na obalu mít řadu údajů – např. jakou má energetickou hodnotu, jaké množství sacharidů /cukrů/ v gramech obsahuje, dále obsah tuků v gramech či v procentech, kolik z toho připadá na nasycené mastné kyseliny /SAFA/ a kolik na nenasycené mastné kyseliny, dále kolik obsahuje bílkoviny v gramech, TFA atd..

Ještě bych se zde chtěl zmínit o problematice tzv. trans-nenasycených mastných kyselin /TFA/. Zjistilo se, že tyto tzv. TFA představují velké zdravotní riziko. Vznikají v malém množství  v žaludku přežvýkavců, takže jsou obsaženy v mléce, v mléčných výrobcích, v mase těchto přežvýkavců – tento zdroj trans-nenasycených mastných kyselin představuje malé zdravotní riziko pro lidský organismus. Větší zdravotní riziko představuje následující  zdroj, kdy jsou rostlinné oleje vystaveny vysokým teplotám – při smažení, grilování dochází k tomu, že z těchto nenasycených mastných kyselin obsažených v těchto doporučovaných rostlinných olejích při vysokých teplotách vznikají tzv: TFA. Proto je kladen též velký důraz na to,jak se strava z těchto produktů připravuje.

Ale největší zdroj těchto TFA představují rostlinná másla /margaríny/ a dále rostlinné tuky používané k přípravě pokrmů. Jde o potravinářské produkty, které měly a mají nahradit klasické živočišné máslo a další živočišné produkty jako je např. sádlo, špek atd. Cílem bylo, aby se těmito produkty při jejich používání místo klasického másla nebo používaných při výrobě pokrmů, do lidského těla dostalo dostatečné množství doporučovaných nenasycených mastných kyselin. Ale zjistilo se, že při jejich výrobě dochází tzv. průmyslovou hydrogenací k vzniku částečně ztužených tuků. Při tomto procesu dochází k tomu, že nenasycené mastné kyseliny jsou v těchto výrobcích přeměněny na trans-nenasycené mastné kyseliny/TFA/ a u těchto TFA bylo prokázáno, že představují zdravotní riziko –zvyšují naopak hladiny tuků – takže zvyšují riziko kardiovaskulárních příhod, dále zvyšují významně riziko nádorového bujení, snižují obranyschopnost organismu. Proto kvalitnější margariny a rostlinné tuky jsou již vyráběny jinou technologií, při které již tyto trans-nenasycené mastné kyseliny nevznikají nebo v nepatrném množství.

Proto dávat pozor při výběru těchto výrobků na jejich kvalitu – kvalitnější margariny již TFA neobsahují, jsou vyráběny jinou technologií. TFA jsou obsaženy v levnějších margarinech, dále v potravinářských výrobcích zhotovených z těchto levnějších margarinů a  tuků,takže v levnějším pečivu, v náhražkách čokolády, v levných polevách na pečivu atd.

3.Bílkoviny
mají představovat cca 10-15% z doporučovaného denního příjmu potravy. Zdroje bílkovin a doporučované zdroje bílkovin – rozlišujeme bílkoviny živočišného původu – jsou doporučovány nízkotučné mléčné výrobky /sýry s obsahem tuků do 30% v sušině, dále mléčné výrobky jako jogurty, mléko, tvaroh atd. s obsahem tuků do 3%/, dále jako zdroj živočišných bílkovin doporučován vaječný bílek, ryby, bílé maso /drůbeží, králičí, krůtí maso/, červené netučné maso. Dále jsou to bílkoviny rostlinného původu – obilniny – oves, žito, ječmen, pšenice, rýže, kukuřice a produkty z obilnin, dále luštěniny – fazole, hrách, čočka, sója.  

4.Omezit soleni
Celkové denní množství soli by nemělo přesáhnout 5 g soli na den, zakazována je konzumace slaných jídel jako jsou brambůrky, arašídy, konzumace slanečků atd., pozor též na směsi do polévky jako např. Podravka, Masox, instantní polévky – též obsahují dosti soli, z tekutin ne minerální vody, dostatečný příjem tekutin /přibližně se doporučuje kolem 2 litrů na den/ hradit příjmem obyčejné  vody, možno doporučit ovocné čaje, zelený čaj, omezit jako zdroj tekutin pití levnějších ochucených vod nebo džusů, u diabetiků jsou ochucené vody, džusy zcela zakázány. Jako čistý zdroj tekutin se též nedoporučuje mléko a mléčné produkty. 

5.Alkohol
Malé množství alkoholu je doporučováno – působí příznivě, preventivně na kardiovaskulární systém – u mužů je doporučován denní příjem čistého alkoholu do 30-40 g/den – to představuje třeba 4 dcl vína na den, 1 a půl piva na den, u žen je doporučováno do 20 g čistého alkoholu nad den – to představuje přibližně 2 dcl vína na den. U některých pacientů je však konzumace alkoholu zcela zakázána.

S větší konzumací alkoholu klesá jeho preventivní účinek a naopak se zvyšuje riziko různých komplikací, zejména při příjmu alkoholu nad 60 g/den u mužů a nad 40 g/den u žen.Objevuje se riziko zánětu slinivky břišní, vážného poškození jater, vysokého krevního tlaku, postižení srdce pod obrazem kardiomyopatie až s rizikem náhlé smrti, riziko vzniku některých nádorů atd..

6. Pohybová aktivita
Je nesmírně důležitá v prevenci a léčbě nadváhy, obezity, v prevenci a léčbě celé řady civilizačních nemocí.

Je nutné si uvědomit, že lidské tělo není perpetum mobile, takže pokud je zvýšený přísun energie v porovnání s energetickými potřebami organismu, tak dochází k tomu, že se přebytek energie dodané tělu ukládá ve formě tukových zásob a je přírůstek hmotnosti. V opačném případě to vede k redukci hmotnosti. Takže zvýšení energetického výdeje docílíme pohybovou aktivitou: Ta by se měla provádět přibližně 4x až 5x týdně po dobu 30 minut až 45 minut, což odpovídá doporučovaným alespoň 2,5 hodinám týdně. Je kladen důraz nejen na dobu trvání zátěže, ale i na intenzitu zátěže. V případě chůze po rovině se za dostatečně intenzivní zátěž považuje chůze rychlostí 3-3,5 km/hodinu.  

Ve výběru typu zátěže, ve výběru intenzity zátěže, vycházíme z věku, dále zda u konkrétního pacienta, jedince není přítomno  onemocnění, které může různou měrou ovlivnit výkonnost a tím pádem intenzitu zátěže – jde o následující onemocnění – cukrovka – jak je cukrovka kompenzována, dále zda jsou či nejsou přítomny komplikace cukrovky, dále nemoci jater, ledvin, kardiovaskulárního aparátu, onemocnění plic, onemocnění pohybového aparátu, výraznější obezita atd..

Při výběru pohybové aktivity na toto nutno brát ohled, případně možno provést různá vyšetření včetně zátěžových testů, a na základě výsledků těchto testů možno stanovit funkční zdatnost /výkonnost/, možno tímto posoudit závažnost např. plicního onemocnění, srdečního onemocnění atd.,a možno poté lépe zvolit odpovídající typ a stupeň zátěže. Funkční testy jsou prováděny spíše u mladších pacientů, jedinců. Mezi jednoduché testy patří např. 6 minutový test chůze, potom jsou to již různě složité přístrojové zátěžové testy.

Jsou doporučovány všechny formy  aktivit, zátěže, nejběžnější a nejvhodnější  je chůze, dále je to jízda na kole, plavání atd. Nutno si též uvědomit, že nepřiměřená zátěž může i uškodit, nutno nastavit takový typ a úroveň zátěže, aby se dotyčný pacient při ní cítil dobře.

Pravidelná fyzická zátěž vede nejen k redukci hmotnosti, ale též vede ke snížení hladiny tuků a cukru v krvi,ke snížení  tlaku, zvyšuje zdatnost, výkonnost kardiovaskulárního aparátu a též v nemalé míře vede ke zlepšení nálady vyplavením látek, které mají až opiátový účinek.

Zde jsou níže uvedeny příklady různých druhů aktivit, a jaký přibližný energetický výdej představují, pokud se bude 1  hodinu vykonávat daný typ zátěže:

Lehká fyzická zátěž představuje výdej 1200-1500 KJ/při hodinu trvající této zátěži – patří sem tyto typy zátěže: chůze cca rychlostí 3 km/hodinu, jízda na kole rychlostí 8-10 km/hodinu, rekreační míčové hry, lehčí práce na zahradě atd.

Středně těžká až těžká fyzická zátěž představuje výdej energie cca 1800-2000 KJ/při hodinu trvající této zátěži – patří sem tyto aktivity: chůze rychlostí 5-7 km/hodinu, jízda na kole rychlostí cca 15-20 km/hodinu, stolní tenis, tenis, bruslení, kanoistika, plavání, lyžování, intenzivnější míčové hry, náročnější práce na zahrádce, zednické práce.

Potom jsou aktivity s velmi výraznou fyz. zátěži – výdej energie 2300 KJ a více při hodinu trvající této zátěži – patří sem: lesnické práce, kopáčské práce, přenášení těžkých břemen, běh rychlostí 8 km/hodinu a více, cyklistika – rychlostí více jak 20km/hodinu, lední hokej, kopaná, podobné sporty, horolezectví atd.

Takže každý jedinec, pacient si může podle tzv. výživových tabulek a podle úrovně fyzické zátěže vypočítat jaký je jeho aktuální denní energetický příjem, orientačně též energetický výdej a sestavit plán společně s lékařem, z dietologem směřující k redukci hmotnosti. K přesnému určení energetického výdeje by bylo nutno znát hodnotu bazálního metabolismu-viz kapitola Obezita.

Toto je vážené čtenářky a čtenáři těchto webových stránek vše, co jsem vám chtěl o této problematice sdělit, případné novinky najdete v kapitole Nové trendy.