Dělí se na akutní formy: sem patří např. akutní infart myokardu, nestabilní angina pectoris, náhlá srdeční smrt atd.,
chronické formy ischemické choroby srdeční: sem patří stabilní angina pectoris, stavy po infarktu myokardu atd.
Onemocnění periférních tepen: sem řadíme onemocnění tepen mozkových, tepem na horních a dolních končetinách, dále postižení tepen zásobující orgány dutiny břišní, např. střeva, ledviny.
Nejčastěji dochází k postižení těchto tepen na podkladě aterosklerozy, což vede k jejich zúžení až uzávěru a výsledkem je porucha zásobení těchto orgánů. Při postižení srdečních tepen dochází k nedokrvení, špatnému zásobení srdečního svalu, při postižení tepen zásobujících mozek dochází k špatnému mozkovému prokrvení atd., a výsledkem je porucha funkce těchto orgánů s přítomností řady příznaků.
Ateroskleroza je stav, kdy působením řady faktorů, jako je vysoký krevní tlak, kouření, cukrovka, zvýšená hladina tuků v krvi atd, způsobí, že dojde k poškození výstelky stěny cévy/tepny/, tzv. endotelu a dochází k průniku tuků, řady dalších látek do cévní stěny, výsledkem je zánět v této cévní stěně, dochází k tvorbě tzv. ateroklerotických plátů. Tyto pláty vedou k zúžení té tepny, dále se v místech těchto plátů shlukují krevní destičky, které dále zužují ty postižené cévy nebo způsobují až jejich uzávěr. Aby k tomuto procesu aterosklerozy v cévní stěně nedocházelo nebo aby se ten nález dále nezhoršoval, je nutno dodržovat veškerá dietní a režimová opatření, jejichž cílem je úprava krevního tlaku, tuků v krvi, zabránění vzniku cukrovky nebo pokud již je přítomna cukrovka, tak dosažení doporučovaných hodnot glykémií, zákaz kouření, redukce hmotnosti atd.. Současně jsou podávány speciální léky, jejichž cílem je ovlivnit ten nález v cévní stěně –
Při postižení srdečních tepen /koronárních tepen/, které zásobují srdeční sval, mluvíme o ischemické chorobě srdeční. Postižené cévy mohou býti pouze zúžené nebo zcela uzavřené. Příznakem takového to postižení jsou bolesti většinou lokalizované za hrudní kostí, může jít i o bolest lokalizovanou jinde, např. v krku, v horních končetinách, někdy v dolní čelisti nebo třeba mezi lopatkami, jde většinou o tlakovou, pálivou, svíravou bolest, objevující se většinou při fyzické zátěži, při emoční zátěži –
V případě těchto bolestí, objevujících se při fyzické nebo psychické zátěži, při změně počasí, mluvíme o angině pectoris /u tohoto stavu je céva různě významně zúžená, čím více je zúžena, tím menší zátěž vyvolává výše uvedené potíže-bolesti/. Jestliže se objeví klidová bolest trvající déle jak 20 minut, vždy je podezření na srdeční infarkt/ u tohoto stavu je céva zcela uzavřena/. V tomto případě nutno zavolat pohotovost. Kromě bolestí se může postižení srdečních cév projevovat dušností, slabostí, únavou, bušením srdce –
V případě klidových bolestí vždy podezření na srdeční infarkt, nutno zavolat pohotovost, protože včasná diagnóza umožní včasnou léčbu v nemocnici, v případě srdečního infarktu je jedinou doporučovanou akutní léčbou vyšetření srdečních tepen /koronarografie/ s intervencí na té postižené tepně nebo tepnách/ různé možnosti ošetření dané tepny, nejčastějším způsobem je rozšíření dané tepny balonkem a následně zavedení stentu/. Tyto intervenční postupy jsou nabízeny v kardiologických centrech, v každém kraji je alespoň jedno takovéto cetrum. V Ústeckém kraji je toto centrum v Masarykově nemocnici. Jinou možností v ošetření postižené tepny jsou zákroky prováděné na kardiochirurgických pracovištích.
Čas pro intervenci je l2 hodin od vzniku příznaků, ve výjimečných případech 24 hodin, čím dříve je zákrok proveden, tím je větší šance na zprůchodnění dané tepny. Nejoptimálnějším časem jsou první 2 až 3 hodiny od vzniku příznaků, kdy zákrok na dané tepně vede k minimálním nebo až žádným srdečním následkům. Na druhé straně pozdní vyšetření, ošetření může zanechat trvalé následky –
Takže potíže jako bolesti na prsou, dechové potíže, bušení srdce atd., nepodceňovat, vyhledat lékaře, ten zhodnotí, odešle na příslušná vyšetření –